Co říkají ti, kdo to vědí

Neříkáme, kdy a jestli Rusko zaútočí. To nevíme my ani nikdo jiný. Necháváme ale mluvit ty, jejichž prací je to odhadovat: zpravodajské služby a velitele armád. Citujeme je přesně a uvádíme, kdy to řekli.

Jedno je dobré vědět předem. Skoro všechna hodnocení mluví o tom, co by Rusko mohlo, ne co udělá. A skoro všechna mají podmínku: záleží na válce na Ukrajině a na tom, jak silné a jednotné bude NATO.

Česko: co říká BIS

Bezpečnostní informační služba (BIS) je česká kontrarozvědka. Každý rok vydává veřejnou výroční zprávu. Ve zprávě za rok 2025, zveřejněné v srpnu 2026, píše ředitel Michal Koudelka:

„Rok 2025 tak musíme označit v bezpečnostní oblasti za jeden z nejvážnějších od skončení studené války.“

A dál: „Rusko pokračuje v hybridním působení proti státům EU včetně ČR.“ Mezi hlavní případy roku řadí „masivní verbování tzv. telegramových agentů, kteří by mohli u nás i v Evropě provádět sabotáže“.

Kapitolu o Rusku zpráva nazývá trvající bezpečnostní hrozbou. Varuje, že ani konec války nemusí přinést klid: „Ani po skončení aktuální horké fáze konfliktu s Ukrajinou nelze zaručit, že Rusko ustoupí od využívání agentů na jedno použití k sabotážním útokům či ostatním subverzním aktivitám.“

Starší zprávy mluví podobně. Za rok 2023 BIS napsala, že Rusko zůstává „zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost naší země, ale i celé Evropy a světa“. Ve zprávě za rok 2024 píše, že Rusko vede válečné tažení „proti Ukrajině, potažmo EU a NATO“.

Pozor na jednu věc. Výroční zprávy BIS se o možném vojenském útoku na NATO přímo nevyjadřují. Popisují hlavně to, co Rusko dělá u nás už teď: sabotáže, špionáž, vlivové operace a kybernetické útoky. Vojenské hrozby nejsou hlavní náplní BIS.

Koudelka: „v řádu měsíců, ne let“

Nejvíc pozornosti vzbudil rozhovor, který ředitel BIS v září 2026 poskytl britskému deníku The Guardian. O možném ruském útoku na stát NATO řekl podle ČTK:

„Je to možné. Mohlo by jít o omezený vpád, provokace pod falešnou vlajkou, rozsáhlou kampaň na ovlivnění veřejného mínění.“ (volný překlad)

Takový scénář je podle něj možný „v řádu měsíců, ne let“. Šlo o omezený vpád do státu NATO, který sousedí s Ruskem, ne o útok na Česko. A Koudelka hned dodal: „Spousta lidí ale dělá vše, co je v jejich silách, aby se to nestalo.“ (volný překlad)

Ruskou taktiku popsal slovy „eskalovat za účelem deeskalace“. Rusové podle něj věří, že když budou tlačit dost silně, evropské země přestanou podporovat Ukrajinu.

V Guardianu také řekl: „Teď musí zpravodajské služby vyšetřovat každý požár nebo každou poruchu jako potenciální teroristický útok.“ (překlad ČTK)

Koudelka ve Sněmovně: „nechceme a nemůžeme mlčet“

Dvanáctého října 2026 vystoupil Koudelka na konferenci o bezpečnostních hrozbách v Poslanecké sněmovně. Sám ji označil za své nejspíš poslední veřejné vystoupení ve funkci. Řekl:

„Ta hrozba není aktuální teď, ale v následujících měsících, třeba po vyhlášení nějaké formy mobilizace ji nelze vyloučit.“

„Rusko je největší bezpečnostní hrozbou pro Českou republiku a ještě dlouho tomu tak bude.“

Sabotáže podle něj už neprovádějí jen „primitivní telegramoví agenti“, ale „vycvičení útočníci s jasnými cíli a plány“. V krajním případě nevyloučil ani „omezenou vojenskou akci proti některé ze sousedních členských zemí aliance“. A proč o tom mluví: „Tenhle scénář už známe a teď prostě nechceme a nemůžeme mlčet.“

Zároveň uklidnil: „Jsme dostatečně silní, abychom všem těmto hrozbám dokázali úspěšně a efektivně čelit. Ale musíme být na ně připraveni.“

Premiér Andrej Babiš na jeho vystoupení reagoval: „Bylo by dobré, aby si pan Koudelka přečetl heslo BIS.“ A dodal: „Já nemám zapotřebí tady komunikovat informace našich služeb, ty informace jsou určené pro nás.“ Už v září řekl, že vláda nemá informaci, že by Česko „mělo být napadeno drony či raketami“. Opoziční politici se ředitele BIS zastali. Proč se pohledy liší, vysvětlujeme níže.

Česko: Vojenské zpravodajství

Vojenské zpravodajství (VZ) je vojenská rozvědka a kontrarozvědka. Je součástí Ministerstva obrany. Veřejnou výroční zprávu od roku 2024 nevydává. Na svém webu to zdůvodňuje slovy „Vzhledem k výrazně zhoršené bezpečnostní situaci ve světě od roku 2024“. Platit to má, dokud současné hrozby a rizika nepominou.

Ředitel VZ Petr Bartovský v srpnu 2026 v pořadu Hráči na Blesku řekl dvě věci, které patří k sobě:

• „Česká republika je i podle mezinárodních indexů jednou z nejbezpečnějších zemí v Evropě.“
• Rusko by podle něj mohlo „v horizontu čtyř až šesti let“ znovu dosáhnout podobného vojenského postavení a síly jako před válkou. „Může ale jít o omezenou vojenskou operaci někde na východním křídle NATO.“

Prozradil také, že se za poslední rok opakovaně zvažovalo zvýšení stupně ohrožení Česka ze stupně B na vyšší.

Česko: armáda a strategie

Generál Karel Řehka vedl jako náčelník generálního štábu Armádu ČR od roku 2022 do léta 2026. O válce mluvil otevřeně a opakovaně:

• Květen 2023: „Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, což je pro nás ten nejhorší scénář, není nemožná, je možná.“
• Květen 2023, konference Globsec: „Nemyslím si, že to někdo chce, nemyslím si, že to někdo plánuje, ani Rusové.“ A hned: „Rusko svým chováním a jednáním je spíše na trajektorii konfliktu s námi.“
• Tamtéž: „Musíme se chystat na vážnou krizi, pokud se jí chceme vyhnout.“
• Listopad 2023, velitelské shromáždění: „Je nutné se chystat na válku s protivníkem s jadernými zbraněmi.“ Kdyby došlo ke střetu Ruska s NATO, bylo by podle něj Česko jeho účastníkem hned od začátku.
• Květen 2026, debata s vrchním velitelem NATO v Evropě na univerzitě CEVRO: „Rusko je na trajektorii k válce s námi.“ A také: „Trápí mě nedostatek pocitu naléhavosti, který v Česku panuje.“

Generál Miroslav Hlaváč vede armádu od 1. července 2026. Hned při nástupu řekl: „Bezpečnostní situace pro Českou republiku v rámci Evropy je rozhodně jiná, než byla před čtyřmi roky. Je mnohem horší.“ A: „Největší riziko jsou kybernetické útoky a ty se prakticky dějí dnes a denně.“

V říjnu 2026 pro ČTK řekl, že Rusko může dílčím útokem na část území státu NATO otestovat soudržnost aliance. A dodal: „Chci zdůraznit, že my jsme připraveni a my budeme bránit Českou republiku s těmi prostředky a s tím, co máme.“ Také: „Připravenost státu je nikdy nekončící proces. Nikdy nebudete mít stoprocentní připravenost.“

Oficiální dokumenty státu mluví střízlivěji, ale ve stejném směru:

• Bezpečnostní strategie ČR (2023), bod 26: Rusko je „největší bezprostřední i dlouhodobou přímou hrozbou evropské bezpečnosti“.
• Tamtéž, bod 20: riziko přímého vojenského ohrožení Česka „zůstává nízké“. Pravděpodobnost přímého vojenského útoku na naše území je ale „nejvyšší od konce studené války, a to zejména jako součást širšího konfliktu“.
• Obranná strategie ČR (2023), bod 24: hlavním úkolem obranné politiky je „všestranná příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi“.

V červenci 2026 vláda schválila revizi jedenácti krizových a obranných zákonů. Návrhy mají být hotové do roka a týkají se i civilní ochrany a krizového plánování. Ministr obrany Jaromír Zůna k tomu řekl: „Dnešní úprava už neodpovídá tomu, jak dnes vypadá vývoj v bezpečnostním prostředí.“

Obě strategie z roku 2023 jsou dál platné. Novou bezpečnostní ani obrannou strategii vláda od té doby nepřijala (stav k 19. říjnu 2026). Vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení slíbila revizi strategických cílů obrany a novou Koncepci výstavby Armády ČR. Tuto koncepci s výhledem do roku 2040 má podle Generálního štábu nejdřív projednat Bezpečnostní rada státu a o týden později vláda. Původně ji vláda měla projednat už 19. října 2026.

Česko: vláda a prezident

I politici, kteří mluví opatrněji než BIS, ruskou hrozbu nepopírají. Liší se hlavně v tom, jak nahlas o ní mluvit.

Kdo	Kdy	Co říká
Premiér Andrej Babiš	30. září 2026	Po schůzce s prezidentem o postupu pro případ ruského útoku na Pobaltí: „Podle článku pět (NATO) musíme vyslat dvě naše mechanizované brigády.“ A: „Samozřejmě, že se připravujeme.“
Prezident Petr Pavel	21. září 2026	„Já si nemyslím, že by se jednalo opravdu o riziko přímého útoku Ruska na NATO.“ Ale: „To nevylučuje, že se Rusko nemůže uchýlit k nějakému hybridnímu útoku většího rozsahu.“ Zpochybňování článku 5 označil za nebezpečné.
Ministr obrany Jaromír Zůna	19. září 2026	Největší riziko pro Česko je podle něj „hybridní působení našich potenciálních protivníků“. „Stačí napadení sítí a vlak s vojenskou technikou vám místo v severním Polsku skončí v Řecku.“ A: „My můžeme být pod napadením a nemusíme to vědět.“
Premiér Andrej Babiš	17. září 2026	Po varování polského premiéra: „Naše zpravodajské služby věnují všem rizikům spojeným s aktivitami ruských zpravodajských služeb namířeným proti naší zemi největší možnou pozornost.“
Ministr vnitra Lubomír Metnar	4. září 2026	Po útoku v Lipsku: „Na aktuální vývoj reagujeme přijetím konkrétních opatření, která však z bezpečnostních důvodů není možné specifikovat.“ Policie posílila hlídky u nádraží.
Ministr zahraničí Petr Macinka	2. září 2026	Kvůli Lipsku předvolal ruskou velvyslankyni: „Zjištění jsou alarmující a není možné je brát na lehkou váhu. To není nic, co by se stalo tisíc kilometrů daleko, ale je to blízko, blízko nás.“
Ředitel NÚKIB Lukáš Kintr	21. srpna 2026	„Pokles počtu incidentů rozhodně neznamená, že by se kybernetické prostředí stávalo bezpečnějším.“

Co zaznělo za poslední tři měsíce

Od léta 2026 se o Rusku v Evropě mluví víc a ostřeji. Důvodem jsou hlavně nové útoky. V srpnu se na letišti Lipsko/Halle našel dron s výbušninou u ukrajinského nákladního letadla a Německo ho na začátku září připsalo Rusku. V Tallinnu hořela zbrojovka, Estonsko za tím vidí ruské tajné služby. V Litvě se v říjnu někdo pokusil zapálit sklad s vybavením Starlink pro Ukrajinu. Podrobně to popisujeme na stránce Jsme ve válce?.

Z téměř stovky ověřených výroků jsme vybrali ty nejdůležitější. Řadíme je od nejnovějších. Překlady jsou naše (volný překlad), u každého výroku najdete zdroj v sekci „Odkud to víme“ dole na stránce.

Ve zkratce:

• Skoro všichni říkají, že velký vojenský útok na NATO bezprostředně nehrozí. Shodně to tvrdí NATO, Finsko, Pobaltí, Norsko i německá rozvědka.
• Zároveň skoro všichni říkají, že sabotáží a hybridních útoků přibývá a že už jde o útoky, při kterých mohou umírat lidé.
• Časový horizont se zkrátil u menších akcí. Dánská rozvědka mluví o omezeném útoku na sousedy Ruska „v příštích měsících“, polský premiér o kritické zimě. U velké války zůstávají roky 2029 až 2031.
• Vlády víc mluví o přípravě obyvatel. Dánsko, Británie i Polsko radí lidem konkrétní kroky.

NATO a Evropská unie

Kdo	Kdy	Co říká
NATO, generální tajemník Mark Rutte	14. října 2026	„Bezprostřední hrozbu pro území NATO nevidíme. Kdybychom viděli shromažďování sil, zareagujeme.“ Hybridní útoky jsou podle něj „známkou slabosti“.
NATO, vrchní velitel v Evropě Alexus Grynkewich	12. října 2026	„Počáteční útok zablokujeme. Pokud bude pokračovat, otupíme ho a zastavíme jakýkoli postup.“ A zároveň: „Nemyslím si, že je konflikt bezprostřední nebo nevyhnutelný.“ Lidé v alianci jsou podle něj „trochu nervózní“ a chce je ujistit, že to NATO „má pod kontrolou“.
EU, komisař pro obranu Andrius Kubilius	7. října 2026	Pokud přijde „den X“, Evropa bude čelit „ruské armádě zocelené bojem, která dokáže nasadit 10 milionů dronů ročně“.
EU, šéfka diplomacie Kaja Kallasová	září a říjen 2026	„Ze zpravodajských informací vidíme, že Rusko plánuje další sabotáže.“ Ruské hybridní útoky podle ní mají „všechny znaky státem sponzorovaného terorismu“. A také: „Naše společnosti jsou připravenější, ostražitější a odolnější.“
NATO, Mark Rutte	1. října 2026	„Vidíme, že nás Rusko zkouší po celé Evropě.“ Bezprostřední útok nevidí, „ale musíme být připraveni, že ruská kampaň nepřátelských akcí bude pokračovat“. A vzkaz lidem: „Zachovejte klid, máme na to.“
EU, předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová	16. září 2026	„Kybernetické útoky a sabotáže, žhářství a narušení drony. Přibývají každý den.“ A: „S rostoucí hrozbou musí růst i připravenost Evropy.“ Navrhla evropský nouzový bezpečnostní protokol.
NATO, Mark Rutte	10. září 2026	„Hrozba je dlouhodobá.“ Rusko dává na obranu přes 10 % národního důchodu a i během války doplňuje zásoby. Bez zbrojení, ke kterému se NATO zavázalo, by podle něj vzniklo riziko kolem let „2029, 2030, 2031“.
USA, ministr zahraničí Marco Rubio	září 2026	Válka se může rozšířit hybridním útokem, sabotáží nebo omylem: „Nějaký pilot letí špatným směrem a najednou tu máme ostré boje.“
USA, zpravodajská komunita (výroční hodnocení hrozeb)	březen 2026	„Pokračování války zvyšuje riziko nechtěné i záměrné eskalace do přímého konfliktu mezi Ruskem a NATO.“

Sever a Pobaltí

Země, které s Ruskem sousedí, jsou dnes rozdělené. Dánsko varuje nejostřeji. Finsko a pobaltské státy naopak aktivně tlumí paniku. Jejich společná věta zní: nebojíme se, protože jsme připraveni.

Kdo	Kdy	Co říká
Litva, premiér Mindaugas Sinkevičius	18. října 2026	O pokusu zapálit sklad s vybavením Starlink: „Jasně šlo o pokus o sabotáž nebo diverzi.“ Objednavatelem je podle něj „ruská strana“.
Estonsko, generální tajemník ministerstva zahraničí Jonatan Vseviov	15. října 2026	„Akutní vojenské nebezpečí nehrozí nám ani žádné jiné zemi NATO.“ Rusko ale „zůstává strategickou výzvou naší doby“. A: „Kdybychom se vystrašili až k ochromení, sami bychom si uškodili.“
Finsko, bezpečnostní služba Supo	13. října 2026	„Hrozba sabotáže proti obrannému průmyslu je skutečná i ve Finsku.“ Bezprostřední hrozbu nevidí, „ale situace se může měnit i ze dne na den“.
Norsko, náčelník obrany gen. Eirik Kristoffersen	8. října 2026	Hrozba sabotáží „vzrostla“. Útok se záborem norského území ale teď nevidí. „Víc jsem se o bezpečnost Evropy bál ve stejné době v roce 2022.“
Dánsko, premiérka Mette Frederiksenová	6. října 2026	„Budu mluvit o Rusku, které nás ohrožuje.“ A: „Všichni v Dánsku se musí připravit na různé typy hybridních útoků a jiných krizí.“ Vláda zřizuje „totální připravenost“.
Finsko, ředitel Supo Juha Martelius a šéf vojenské rozvědky Pekka Turunen	5. října 2026	Martelius: „Ruské sabotáže v Evropě míří hlavně na obranný průmysl.“ A hned: „Buďme v klidu, zvládneme to.“ Turunen: „Když někdo zkoumá cíle, společnost nebo kritické systémy, je to zároveň příprava.“
Dánsko, vojenská zpravodajská služba FE	24. září 2026	Riziko, že Rusko provede „omezený vojenský útok na jednu nebo více zemí NATO, které s Ruskem sousedí“, je „nízké, ale roste“. Mohlo by k němu dojít „v příštích měsících“, i když válka na Ukrajině pokračuje. Invaze je „vysoce nepravděpodobná, ale nelze ji vyloučit“. Její příprava by trvala nejméně šest měsíců.
Norsko, šéf vojenské rozvědky Nils Andreas Stensønes	22. září 2026	„Nečekáme klasický vojenský útok.“ Jde o „politické ovlivňování, kybernetické útoky a možná sabotáže“.
Finsko, prezident Alexander Stubb	21. září 2026	Rozvědka vidí „aktivitu, ale žádnou bezprostřední vojenskou hrozbu“. „Kdykoli přehnaně reagujeme na hybridní útok, Rusko tu bitvu vyhrálo.“ A: „Jsme klidní, protože jsme připraveni.“
Lotyšsko, bezpečnostní služba VDD, Normunds Mežviets	21. září 2026	„Nevidíme známky bezprostředního útoku.“ Ale: „Vidíme, že se chystají útočit na železnici a na infrastrukturu podpory Ukrajiny.“
Lotyšsko, prezident Edgars Rinkēvičs	18. září 2026	Rozsáhlá ruská invaze se nečeká. „Čekají nás provokace všeho druhu? Ano.“ A: „Stoprocentní záruku nemá nikdo a nikdy.“
Švédsko, vrchní velitel gen. Michael Claesson	září 2026	„Nesmíme se stát žábou, která se pomalu vaří.“
Dánsko, kontrarozvědka PET	2. září 2026	Ruské služby chystají sabotáže proti dánskému obrannému průmyslu a verbují „úplně obyčejné Dány“. „Výběr cílů a příprava jsou natolik konkrétní, že je nutné to oznámit.“

Německo, Polsko, Británie a další

Nejostřeji varuje Polsko, Německo a Británie. Jižní Evropa je zdrženlivější.

Kdo	Kdy	Co říká
Polsko, ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz	16. října 2026	„První tři roky tohle nebylo, teď ano. Den za dnem přicházejí další akce, které nás mají destabilizovat. Nemáme čas nazbyt.“
Británie, šéf kontrarozvědky MI5 Ken McCallum	13. října 2026	Rusko zůstává „agresorem číslo jedna“. „Ruská armáda a tajné služby znovu stupňují své pokusy o hybridní válku.“ Kreml podle něj narychlo platí kriminálníky.
Polsko, prezident Karol Nawrocki	13. října 2026	„Úroveň hrozby se podstatně nezměnila.“ Rusko „vždy bylo a je hrozbou“. Vládě vyčítá, že šíří strach. Premiér Tusk to ironicky komentoval. Ukazuje to, že ani v Polsku nemluví všichni stejně.
Polsko, ministr zahraničí Radosław Sikorski	12. října 2026	NATO si má předem říct, jak odpoví na hybridní útok s mrtvými: „Dokud jde o hmotné škody, je to jedna věc, ale pokud začnou umírat lidé…“
Německo, prezident rozvědky BND Martin Jäger	5. října 2026	„Rusko proti nám vede stínovou válku.“ Rok 2029 jako orientační bod dál platí, ale „nesmíme do roku 2029 čekat“. Podle ORF zároveň řekl, že BND teď nevidí náznaky velkého ruského útoku na území NATO.
Německo, šéf kontrarozvědky BfV Sinan Selen	5. října 2026	„Rusko už dnes počítá s možnými civilními oběťmi a cíleně plánuje násilné činy.“
Německo, kancléř Friedrich Merz	4. října 2026	„Pokud Rusko nezastavíme, jeho válečná mašinerie se dřív nebo později obrátí proti nám.“
Británie, ministr obrany Wes Streeting	září 2026	Radí mít doma „zásobu balené vody a nějaké konzervy“. „Chci, aby lidé byli ostražití, ne vyděšení.“
Francie, prezident Emmanuel Macron	září 2026	Na otázku, zda může Rusko zaútočit výbušnými drony na francouzské letiště jako v Lipsku: „Může se to stát? Moje odpověď je ano.“
Itálie, ministr obrany Guido Crosetto	září a říjen 2026	Nepotvrzenou zprávu o chystaném útoku drony odmítl: „Žijeme v těžké a nervózní době, není třeba přilévat olej do ohně.“ O měsíc později: „Myslím, že Putin se nechce zastavit u Ukrajiny.“
Německo, ministr obrany Boris Pistorius	23. září 2026	„Naše bezpečnost je ohrožena tak, jak už dlouho nebyla.“ A: „Moskva zkouší naši reakci.“
Polsko, ministr vnitra Marcin Kierwiński	19. září 2026	Na otázku obyvatelky Lublinu, kde se ukrýt: kryty „nebudou ze dne na den“. Pomůže chodba nebo koupelna, „nejnižší podlaží je bezpečné“.
Polsko, premiér Donald Tusk	17. září 2026	„Pozdní podzim a zima budou nejkritičtějším obdobím dosavadní rusko-ukrajinské války.“ Podle rozvědek hrozí „hybridní údery drony a raketami na státy, které podporují Ukrajinu, včetně Polska“.

Kde se hodnocení liší

Nejde o jeden hlas. Neznamená to, že se někdo mýlí. Mluví o různých věcech:

• O jakém útoku? Sabotáž, „náhodný“ dron nebo omezený útok na pohraničí je něco jiného než velká válka. Na podzim 2026 se skoro všichni shodnou, že to první už probíhá a bude přibývat. A že to druhé teď nehrozí.
• Kdo mluví? Země na hranici s Ruskem často mluví klidněji než ty dál od něj. Finsko nebo Estonsko se připravují desítky let a nechtějí, aby strach dělal práci za Rusko. Dánsko, Polsko a Německo naopak chtějí lidi probudit.
• Záměr, nebo schopnost? Většina služeb popisuje, co Rusko bude schopné udělat. Žádná z citovaných služeb netvrdí, že Rusko už rozhodlo zaútočit.
• Domácí politika. V Polsku se o tónu přou prezident a premiér, v Česku ředitel BIS a premiér. I to je dobré vědět, když čtete titulky.

Společné mají jedno: Rusko zbrojí, považuje Západ za nepřítele a už teď proti Evropě působí pod prahem války. A čím lépe je Evropa připravená, tím méně se mu útok vyplatí.

Starší hodnocení (2025 až jaro 2026)

Pro srovnání, co zaznívalo dřív. Mnoho z toho platí dál.

Kdo	Kdy	Co říká
Dánsko, vojenská zpravodajská služba FE	únor 2025	Rusko „se vidí v konfliktu se Západem a připravuje se na válku proti NATO. To neznamená, že padlo rozhodnutí takovou válku začít.“ Až válka na Ukrajině skončí nebo zamrzne, mohlo by Rusko asi do 6 měsíců vést lokální válku se sousední zemí. Asi do 2 let by mohlo vážně ohrozit státy NATO u Baltu. Asi do 5 let „může být připraveno na rozsáhlou válku na evropském kontinentu“, do které se nezapojí USA. Tyto lhůty platí, jen pokud NATO „nebude zbrojit stejným tempem“. (volný překlad)
Německo, šéf rozvědky BND Bruno Kahl	březen 2025	„Musíme předpokládat, že nás Rusko chce otestovat, podrobit jednotu Západu zkoušce.“ Šlo mu o to, zda NATO dodrží článek 5. (volný překlad)
NATO, generální tajemník Mark Rutte	červen a prosinec 2025	„Rusko by mohlo být připraveno použít vojenskou sílu proti NATO do pěti let.“ V Berlíně: „Jsme dalším cílem Ruska.“ Ve stejném projevu ale řekl, že obrana NATO „zatím vydrží“. (volný překlad)
Německo, generální inspektor bundeswehru Carsten Breuer	říjen 2025 a duben 2026	Podle odhadů zpravodajských služeb by Rusko mohlo být od roku 2029 schopné vést rozsáhlý útok na území NATO. „Neříkám, že se to stane, ale ta možnost existuje.“ (volný překlad)
Velká Británie, šéfka rozvědky MI6 Blaise Metreweli	prosinec 2025	Rusko je „agresivní, expanzionistické a revizionistické“. Británie je v „prostoru mezi mírem a válkou“. Rusko „nás testuje v šedé zóně taktikami těsně pod prahem války“. (volný překlad)
Velká Británie, náčelník obranného štábu Richard Knighton	prosinec 2025	Situace je „nebezpečnější, než jsem za svou kariéru zažil“. Šance na velký přímý útok Ruska na Británii je podle něj jen malá, ale „to neznamená, že je nulová“. (volný překlad)
Finsko, ředitel bezpečnostní služby Supo Juha Martelius	březen 2025	„Rusko je agresivní, expanzionistický stát, který je připraven použít všechny prostředky k dosažení svých politických cílů.“ Až válka na Ukrajině skončí, uvolní se Rusku síly i pro působení proti dalším zemím. (volný překlad)
Estonsko, zahraniční zpravodajská služba	únor 2026	„Není důvod k panice.“ Rusko podle ní nemá v nejbližším roce v úmyslu vojensky napadnout Estonsko ani jiný stát NATO. Důvodem je, že Evropa podnikla kroky, které Kreml nutí „velmi pečlivě počítat“. Ruská vojenská reforma ale v příštích letech posílí jeho armádu. (volný překlad)
Švédsko, vojenská rozvědka MUST	únor 2026	Rusko je hlavní vojenskou hrozbou „pro Švédsko a NATO“ a hrozba pravděpodobně poroste. Posilování sil u Baltu „už začalo“. Jeho tempo ale závisí na válce na Ukrajině, ruské ekonomice a vztazích s Čínou. (volný překlad)
Litva, zpravodajské služby	březen 2026	Dokud válka na Ukrajině pokračuje stejně intenzivně, zůstane schopnost Ruska vojensky ohrozit další státy omezená. Nejhorší varianta je mír spojený se zrušením sankcí. Pak by Rusko mohlo být do 1 až 2 let připravené na omezený konflikt u Baltu a do 6 až 10 let na rozsáhlý konflikt s NATO.

Proč politici a armáda mluví opatrněji než BIS

Možná vás zarazí, že ředitel BIS mluví o měsících a premiér říká, že nám nic bezprostředně nehrozí. Nemusí jít o spor o fakta. Každý z nich má jinou roli.

• Zpravodajská služba sbírá a hodnotí informace. Podle zákona za ni odpovídá vláda, které BIS předává své poznatky. Veřejnou zprávou a rozhovory BIS zároveň mluví k lidem. Varovat je součástí její práce.
• Vláda musí vážit víc věcí najednou: co ví ze zpravodajských zpráv, co smí říct veřejně a jak zabránit panice. Premiér Babiš v říjnu 2026 řekl, že informace služeb „jsou určené pro nás“, ne pro veřejnost. Opatrně mluvila i předchozí vláda. Když Řehka v roce 2023 řekl, že válka s Ruskem je možná, premiér Petr Fiala odpověděl, že Česku konflikt bezprostředně nehrozí, ale armáda se musí připravovat na všechny varianty.
• Armáda plní úkoly, které jí dá politické vedení. Náčelníka generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády. Vojenské zpravodajství je součástí Ministerstva obrany a jeho ředitel odpovídá ministrovi. Proto armáda veřejně mluví hlavně o tom, na co se připravuje, a méně o datech.

Pro vás z toho plyne jednoduchá věc. Když dva lidé ve vysokých funkcích mluví jinak, nemusí jeden lhát. Hledejte, o jakém riziku mluví a za jakých podmínek. To je důležitější než titulek.

Co z toho plyne pro vás

Nemusíte vědět, kdo má pravdu. Na všechny scénáře na této stránce pomáhá stejná příprava. A dělá se v klidu, ne ve strachu.

• Domluvte se doma. Vyplňte rodinný plán: kde se sejdete, kdo vyzvedne děti, kam zavoláte, když nepůjdou telefony.
• Vězte, co by se dělo. Přečtěte si, co by znamenalo, kdyby Rusko zaútočilo na NATO, a jak se liší hybridní útoky od války.
• Mějte ověřené zdroje. Vyberte si pár stálých zdrojů a sledujte je místo sociálních sítí. Pomůže stránka Kde najdete informace.
• Hlídejte si titulky. Když uslyšíte „válka do X let“, zeptejte se: kdo to řekl, kdy, a za jakých podmínek? Často zjistíte, že výrok je opatrnější než titulek.

Nikdo z citovaných lidí neříká, že válka určitě přijde. Říkají, že je možná a že na ní záleží, jak budeme připraveni. To platí i pro každou domácnost.